V praxi se přitom DTP/DTH modely týkají pouze specifické skupiny léčiv a jejich poměrně malého množství. Konkrétně se v případě léčiv, vydávaných na lékařský předpis a hrazených z veřejného zdravotního pojištění, jedná o cca 9 % z hlediska množstevního vyjádření a cca 27–30 % z hlediska finančního vyjádření. Nadále tedy dominuje model tradiční distribuce a současně nelze sledovat zásadní trend jeho nahrazování modely přímé distribuce.
S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že veřejný zájem na zajištění dodávek léčiv pro české pacienty převažuje nad případnými negativními důsledky přímých distribučních modelů na soutěžní prostředí na trhu, které nadto nebyly v rámci sektorového šetření spolehlivě prokázány.
