„Neurčité pocitové obavy“ verzus „zdravotný vedecký štandard“ pri rozhodovaní o očkovaní

Medicína je založená na vedeckej metodológii, na vedeckom dôkaze.  V súlade s vývojom spoločnosti za posledných 5000 rokov sme prešli v medicíne od pocitov a dojmov k vedeckému poznaniu.

Nemecký súd len potvrdil tento dejinný vývoj.

Odvolací soud považuje z pohledu práva za vhodnější, aby o provedení uvedených očkování dítěte rozhodl otec. Má za přípustné, že otec založil svůj postoj na doporučení STIKO. Doporučení STIKO pro očkování přitom byly uznány Spolkovým soudem jako zdravotnický standard.

Vzhledem k tomu, že nebyly soudu předloženy žádné příslušné individuální okolnosti, jako např. existující zvláštní rizika očkování u dítěte, považoval odvolací soud očkovací doporučení za současné vědecké poznatky.

Výhrady vznesené matkou vyplývající z její neurčité pocitové obavy ze „zhoubného lobbování ze strany farmaceutického průmyslu a lékařské profese“, nicméně nemohl vzít jako podnět pro získání samostatného znaleckého posudku o všeobecném riziku očkování.

Zdroj: Německý soud vzkázal matce, že „pocitová obava“ k zákazu očkování nestačí – APATYKÁŘ®

Ja chápem, že veda už dnes neposkytuje prvoplánovo pochopiteľné výsledky. Mnohokrát sa musíme spoliehať na výklad vedcov a popularizátorov vedy, aby sme pochopili, čo to vlastne tí vedci vyskúmali a na čo je to dobré. Mnohokrát ani sami vedci nemajú jasno pri interpretácii nameraných skutočností.

No to, že tomu nerozumieme, neznamená, že musíme rezignovať na vedecké poznatky a oddať sa pocitom.  Naopak, tvrdé dáta, vedecké poznatky prešli prísnou metodológiou, ktorú veda sama na seba kladie, aby bola dôveryhodná. Pocity, nálady – tie túto brutálnu kontrolu nad sebou nemajú.

Osobne som dosť smutný, že až súd musí na tento rozdiel medzi pocitom a vedou upozorňovať.